2-2006

Co Vás přivedlo do Strašína?

 Sehnali jsme toto místo přes internet do pronájmu od pana Šmata. Chceme žít na vesnici a hlavně se nám zde líbí kvůli přírodě. Odešli jsme z města za klidným životem na venkově.

 

 Odkud pocházíte?

 Pocházíme z Jižní Moravy, z Blanska.

 

 Jaké máte plány s hospodou?

 Udělat vše pro všechny zákazníky.

 

 Konkrétní informace o otevírací době

 Po – čt             10:00 – 22:00

Pá – so              10:00 – 24:00

Ne                     10:00 – 22:00

 

Jaké budete mít služby, budete i vařit?

 Vařit se budou prozatím minutky a podávat budeme samozřejmě také chuťovky k pití.

 

 Chtěli byste něco vzkázat občanům?

 

 

 

 Děkujeme za rozhovor! (mm, jh)

 Strana 7

Akce, které proběhly: 

 11.2.    Hasičský bál – SDH Strašín

18.2.    Dětský karneval

            V kouzelné atmosféře letošního karnevalu se kouzlilo nejen při společném tanci na známou Saxánu, ale i doopravdy. Po hlasitém volání všech na sále přišel z říše pohádek pravý kouzelník. Když došlo na čarování, nikdo ani nedýchal. Kouzelník si také vybral malého pomocníka a naučil děti zaklínadlo. Všichni včetně dospělých sledovali nadšeně kouzelníkovo vystoupení a chtěli odhalit nějaký z triků, to se však nikomu nepovedlo. Závěrečné vykouzlení holubičky plný sál odměnil zaslouženým aplausem.

            A co bude příští rok? Nechme se všichni překvapit!

 

 25.2.    Masopust

 Tradičního průvodu se letos účastnilo okolo 35 masek.

 

 18.3.    Hasičský bál – SDH Pohorsko

22.4.    Den Země – viz str 5

27.4.    Beseda o netopýrech – viz str 5

30.4.    stavění májky

            Slet čarodějnic

 

 

 

 GRATULUJEME:

 

            1.4.2006          - XIII. ročník tradičního volejbalového aprílového turnaje žen v Sušici –          1.místo vybojovalo družstvo Kankrliček, které tak obhájilo loňské vítězství.

 

 

 

1.4.2006          - Krajské ligy v judu v Mar. Lázních se zúčastnili Ondřej Pítra a Matyáš  Melichar ze Strašína, který se umístil na 3. místě

   Akce, které proběhnou: 

 květen                        - cvrnkání kuliček

11.5.                - Besídka ke Dni matek v KD Strašín od 17:00h

 

 červen            - Den dětí, letos SDH Strašín (termín upřesní)

24.6                 - Svatojánská noc

 

 Turistická akce DK – upřesníme

Konec léta – Indiánské léto podruhé

okolo 20.8. – Netopýří noc u strašínské jeskyně, akce NP a CHKO Šumava

 

 Začíná letní volejbalová sezóna – všichni, kdo by si občas s chutí zahráli, hlaste se u M.Melicharové (mobil: 602168340)

další akce – sledujte vývěsky, popř. budete informováni prostřednictvím sms zpráv.

 

 

Strana 8

Akce, které proběhly: 

 2. ročník Velikonočního turnaje ve stolním tenise

 

Při příležitosti Velikonočních svátků se ve Strašíně pořádal v sobotu 15. dubna již druhý ročník Velikonočního turnaje ve stolním tenise. Turnaj dohromady spolu pořádali Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Strašín a Svaz dobrovolných stolních tenistů (SDST) Strašín. Pro tento turnaj se podařilo zajistit tři stoly Sokolu Strašín. Tato skutečnost velmi pomohla hladšímu průběhu turnaje.

Prezentace turnaje byla do devíti hodin dopoledne. Přihlásit se stačilo 18 hráčů. Hráči byli rozděleni do dvou skupin. Dle dosažených výsledků v předchozích turnajích byli nasazeni do skupiny A V.Chalupný a do skupiny B R.Petlička. V těchto skupinách se hráči utkali jednokolově každý s každým.

Výsledky skupin:

 

 

 

Ze základních skupin tak vznikli osmifinálové dvojice s následujícími výsledky:

 

 

V.Chalupný - Z.Burjak               3:0                      R.Petlička - J.Chromý                     3:0

V.Toman - J.Helíšek                  3:0                      J.Kojzar - T.Mužík                         3:0

P.Brhel - J.Rendl                        3:2                      V.Tomanová - M.Melicharová3:0

K.Vaněk - J.Popp                     3:0                      J.Chromý ml. - T.Brhel                   3:0

 

 

 

Výsledky čtvrtfinálových soubojů:

 

 

V.Chalupný - J.Chromý ml.        3:0                      R.Petlička - K.Vaněk                     3:0

V.Toman - V.Tomanová            3:0                      J.Kojzar - P.Brhel                           3:1

 

 

 

Výsledky semifinálových soubojů:

 

 

V.Chalupný - J.Kojzar               3:0                      R.Petlička - V.Toman                     3:1

 

 

 

Boj o 3 místo:

 J.Kojzar - V.Toman          0:4

 

 

 

 

 

Finále:

 

 

V.Chalupný - R.Petlička   4:1

 Jirka Chromý

 

 

Strana 9

 

 

Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

 

 

            U nás nepočetně místy hnízdí, pravidelně zimuje. Náš největší orel (69-91 cm, rozpětí 190-240 cm) s mohutným žlutým zobákem. Po introdukci v Jižních Čechách po r. 1970 se početnost zvyšuje a oblast hnízdění rozšiřuje. Mohutná hnízda jsou na stromech, snůška 1-2 vejce. Peří je u starých ptáků šedohnědé, u mladých černohnědé. Starého orla poznáme podle bílého ocasu, mladí mají ocas hnědavý. Žije převážně u velkých vodních toků, rybníků a jezer. Živí se ponejvíce rybami, loví však i ptáky, savce a nepohrdne ani mršinou. U nás byl jednou v zimě spatřen na Věštínském rybníce, jak požíral zdechlého kapra.

            Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy (červená kniha). Je to pták roku 2006.

 

 

 

 

Josef Rybáček

 

 

 

Strana 10

 

 

 Strašín v celostátním sčítání lidu

 

 

Pan ing. V.Valenta, lazenský chalupář, zpracoval na základě dvou statistických publikací zajímavý materiál týkající se Strašína. Tento materiál nám poskytl, za což mu velice děkujeme a rádi jej zde zveřejníme na pokračování:

 

            Český statistický úřad a ministerstvo vnitra České republiky vydaly v roce 2005 „Statistický lexikon obcí České republiky 2005“, ve kterém jsou zpracovány výsledky celostátního sčítání lidu, domů a bytů prováděného k 1. březnu 2001 a jsou přepočteny na územní stav k 1. lednu 2005. Tento lexikon, kniha velkého formátu, má rozsah 1360 stran. Provedené sčítání lidu bylo akcí, která je prováděna pravidelně v desetiletém cyklu, a to již z doby Rakouska Uherska. Při tom posledním jednotlivé domácnosti vyplňovaly sčítací archy a na jejich základě, ve spolupráci se sčítacími komisaři, byl na str. 438 vytvořennásledující obraz střediskové obce Strašín po jednotlivých osadách:

 

 

 

 

 

 

 

 

            Tyto statistické údaje popisují okamžitou situaci. Číselné údaje v absolutních hodnotách nemají přesnou vypovídací schopnost. Pro srovnání s obceni v nejbližším okolí, Nezdice, Soběšice, Žihobce, ale i obcemi sousedního Jihočeského kraje, Dražov, Nová Ves, Nicov, Vacov, to lze provést v poměrných ukazatelích – podílech:

 

 

 

 

Z této tabulky je zřejmé, že

 

 

-          v počtu trvale žijících obyvatel na 1 km², dané rozsahem katastrálního území obce, přísluší Strašín mezi nepřelidněné obce, pouze N.Ves a Nicov vykazují ještě nižší hustotu zalidnění

 

 

 

Strana 11

 

 

 

-          i v podílu trvale žijících rodáků v obci patří Strašín mezi zdravě migrující obce, nejedná se již o mezipříbuzenské svazky, protože téměř polovina trvale žijících je v obci přílivem nové krve. Další rodáci nejsou sice spojeni s obcí trvalým pobytem, ale jsou skryti pod označením chalupáři, kteří sem pravidelně dojíždějí zajišťovat údržbu nemovitého odkazu svých předků

 

 

 

 

-          podíl vyčleněných věkových skupin, dětí 0-14 let a osob starších 65 let, je ve vzájemné závislosti. Čím vyšší podíl starších na trvale žijících, tím nižší je potom podíl dětí a opačně. Z tabulky je zřejmé, že v tomto směru je nejpalčivější situace v sousedních Nezdicích

 

 

 

 

-          podíl zaměstnaných je vázán na trvale žijící občany v produktivním věku, tj. po odečtení počtu dětí a starších 65 let. Z tabulky je zřejmé, že Strašín vykazuje ze sledovaných obcí nejvyšší zaměstnanost. Rovněž strukturu zaměstnanosti lze označit za optimální. V kategorii prvovýroba, zahrnuto zemědělství, lesnictví a rybářství, je zaměstnán nejmenší podíl obyvatel. V kategorii služeb, zahrnuto obchod, doprava, spoje, školství, zdravotnictví, stravování, ubytování, veřejná správa, opravárenství a pod. Označení „optimální“ lze stanovit na základě poznatku vývojového trendu struktury zaměstnanosti v nejvyspělejších státech světa, kde podíl prvovýroby včetně hornictví je do 10%, v průmyslu a stavebnictví 30% a zbytek, 60% je ve službách

 

 

 

 

-          podíl vyjíždějících za prací mimo obec v rámci srovnání je v přijatelné míře. Nejvýhodnější pozici zaujímají zatím Soběšice, kde více jak dvě třetiny obyvatel je zaměstnáno v rámci obce. Srovnání se však podstatně změní po otevření provozu rámařství ve Strašíně

 

 

 

 

-          poslední srovnávaný ukazatel je podíl rekreačních chalup, tj. domů, které nejsou trvale obydleny a jsou využívány pouze k rekreaci. Tento ukazatel v sedmi sledovaných obcích se pohybuje kolem 40%. Bílou vránou je středisková obec Dražov se svými 2%. Nevěrohodně působí, že osady Dobrš a Zálesí nevykazují žádných rekreačních chalup.

 

 

 

 

            Ze zveřejněné statistiky je možné si učinit závěry nejen k minulosti a přítomnosti, ale i do budoucnosti. Sledované obce leží v krajině, která horopisně je vymezena severním okrajem centrální Šumavy, Javornickou hornatinou včetně severně vybíhajícího hřebenu Kůstrého a začínajícím Šumavským podhůřím, Svatoborskou vrchovinou se Sedlem a Mladotickou vrchovinou s Damíčským vrchem. Příroda zdejší krajiny ji jednoznačně předurčuje k rozvoji cestovního ruchu, a to nejen tuzemskými turisty. Agroturistika není vynálezem současné doby. Pamětníci si vzpomenou, že již za předmnichovské republiky byly domácnosti, které každoročně měly své stálé letní hosty z Prahy.

 

 

            Zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech v budoucnu bude vyžadovat kvalifikované pracovníky různých profesí oboru služeb, včetně znalostí cizích jazyků. Tento požadavek budiž vodítkem pro rodiče dospívajících dětí při volbě jejich budoucích povolání...

 

 

(pokračování příště)

 

 

V.Valenta

 

 

 

 Napsali nám:

Strana 12

  

 

V ů n ě   d o b r o t 

 

            Koncem března vyšla naše čtvrtá publikace, tentokrát s názvem „Vůně dobrot z podhůří Šumavy - JARO“. Její poněkud delší označení opět napovídá, že v něm zdůrazňujeme především náš místopis. Pouze zdánlivě se jedná o tzv. tradiční „kuchařku“. Je provázena etnografickým vyprávěním o našem údolí a kuchařské předpisy jsou z pera babiček a prababiček. Zájem přečíst i něco „vod nás“, ale i „vo nás“, mají čtenáři i z jiných regionů.

            Pokud mne úplně nepohltí soubor projevů stáří, který se nazývá senilita (pejorativně: stařecká zchátralost nejen těla, ale zejména ducha), ráda bych -s těmi, kteří mne svými vědomostmi a umem pomáhají tato dílka tvořit - „vůně dobrot“ dokončila verzí o čtyřech ročních obdobích tak, aby vznikl ucelený cyklus (jakýsi „rok na vsi“).

            To je také důvod, proč jsem se rozhodla pravidelnou rubriku „Toulky naší minulostí“ zaměnit za povídání o přítomnosti. (V textech našich knížek se čtenáři natoulají naší minulostí až, až.)

            Nejsem si jista, zda celý soubor „dobrot“ se nám podaří vydat ještě v tomto roce. Jsme příliš malý kolektiv, jak na distribuci knih, tak také na všechny ostatní pracné úkony s tím spojené. A jsme také jedním z mála podobných kolektivů, který vydává s „odřenýma ušima“ regionální literaturu a navíc z toho má potěšení a upřímnou radost, že tím může zviditelnit náš kraj. V dnešní době je to opravdu nejen riskantní, ale i přepychová pošetilost. Díky laskavému pochopení vedení Typosu Klatovy, díky nadšenému fotografovi Janu Kavalemu a díky upřímným lidem, kteří nám ochotně poskytují vskutku vzácné rodinné kulinářské písemnosti -si tuto pošetilost zatím můžeme dovolit.

            Zásoby záznamů učitelky Anny Duškové jsou stále nevyčerpané. Musím však zde podotknout, že její poznámky a etnografické práce považuji za pouhé indície, které nám něco napovídají o naší historii, národopisu, ale i o životě lidí v horském prostředí. Odborné zpracování těchto údajů a jejich vědecká oponentura na odborníky stále čeká. Pověsti jsou motivované vyprávěním našich předků a je dobré, že je takto můžeme prezentovat. Ostatně, v každé z publikací to zdůrazňujeme. Cituji: „Chceme-li se podívat pravdivě na dobu, která se pověstmi a přeludy jen hemží, nesmíme opomenout touhu obyvatel po svébytnosti. Jejich fantazie byla umocněna prostředím. V přírodě nejen žili, ale s přírodou si i povídali. Protože se stále něčemu divili, začali „po svém“ filozovat.“ (str.72-“Návrat“)

            Podobné je to i s názory, zda je pavědou, fikcí, výmyslem, či zázrakem, který se stal tenkrát, když prý Panna Maria na skalce za kostelem zjevila svoji stopu, ze které vytryskla voda. Nemusíme věřit starým pověstem a legendám. Především však bychom měli mít úctu ke všemu vzácnému, co nám zde moudří lidé zanechali. Strašínský kostel Narození Panny Marie beze všech pochybností je starověkým posvátným místem - symbolem krajiny Šumavy a jejího podhůří. Pokud zatratíme a zaměníme tyto vzácné symboly našich předků za cetky, zatratíme i svoji vlastní identitu. Mnohá neomylná dogmata jsou pro život pomíjivá a pro jeho zánik nepodstatná. Po celé věky hledali lidé -žijící uprostřed přírody- intimní kontakt s vesmírem. Pradávná byla jejich víra v tajemnou moc přírody a úzkostlivě se báli její nebývalé síly.

            Když už si zde tak sama se sebou přemítám o různých tématech - od „kuchařky“ až po „zázrak na poustce“, dovolím si ještě na závěr polemizovat se slangovým termínem, u nás nyní tak často používaným. Je to slovo „náplava“.

            Před časem mně opravil plot sympatický mladý muž, se kterým se příjemně povídalo o přírodě, houbách, o našem kraji. Řekl mi, že je zde „náplava“. Řekl to smutně. Alespoň -tak se mi to zdálo.

            Náplavy jsou různé. Na jaře naše horské potoky naplaví lidem do údolí dost starostí a trápení. Jsou však „lidské náplavy“, které zde pobydou krátce, zato prostým venkovanům uštědřují přemoudřelé tlachy, jak by to zde mohlo vypadat, kdyby ... Však to znáte. Posléze tak, jak se k nám naplavily, časem se opět někde jinde vyplaví. Jsou také náplavy, jejichž působení je zde viditelné. Mladé náplavy, které jsou pro náš zapadlý kraj s množstvím rodinných vazeb a nepříznivou věkovou strukturou obyvatelstva přímo nevyhnutelnou nutností.

            Učitelka Anna Dušková se sem také jednoho dne „připlavila“. A byla to pořádná „Náplava“. Dík za ni! Tak jako dík za všechny ty „náplavy“, které zde zanechávají svoji zřetelnou, hodnotnou a moudrou stopu.

                                                                         Jaroslava  S u c h á č o v á