4-2007

 

Strašín – Lazna – Věštín – Nahořánky – Maleč – Zuklín

 

Prosinec 2007                                             4/2007

Motto: Sklenic a dětí není nikdy nazbyt

 

Vážení spoluobčané!       Rád bych Vás pozdravil s blížícím se koncem roku a přinesl Vám jen samé dobré zprávy. Bohužel moje informace dnes nebudou pouze pozitivní. Především se nás asi všech nejvíce dotkne odchod nového pana doktora MUDr. Šoukala z našeho obvodu k 28.12.2007. Rovněž k 31.12.2007 odchází dětská lékařka MUDr. Patáková. Jakmile budu mít více informací o chodu zdravotního střediska od Krajského úřadu, budu Vás informovat prostřednictvím sms zpráv a vývěsek.     Lepší zprávou snad bude, že od března příštího roku se budou na obecním úřadě pořizovat výpisy ze živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí a obchodního rejstříku. Urychlí se a usnadní tak nezbytná administrativa pro občany.     Na závěr mi dovolte poděkovat místní základní a mateřské škole za milá vystoupení dětí, která nás vždy potěší.       Přeji Vám všem příjemné vánoční svátky plné pohody a do nového roku pevné zdraví, spokojenost a lásku.   starosta Jan Helíšek		Obsah:   Informace OZ       …2-3   Škola, školka          …4   Hasiči                  …5   Dění v obci            …6-7   Příroda                 …8   Toulky naší minulostí…                       9-10

Strašínský zpravodaj, čtvrtletník, vydává Obec Strašín, tel.: 376 587 223, 777 026 845 - starosta, zdarma k 20.12.2007, nákladem 250ks. Odpovědný redaktor: J.Helíšková, redakční rada: J.Blahutová, M.Melicharová a J.Sucháčová

Příští číslo vyjde v březnu 2008

 

Strana 2

 

Z veřejných zasedání obecního zastupitelstva, která se konají vždy druhé úterý v měsíci od 19:00hod střídavě v přísálí KD ve Strašíně a v Lesním hotelu v Laznech

 

Usnesení

z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Strašín konaného dne  9.10.2007

 

Usn. 31/2007 – ZO schvaluje odpis nedobytných pohledávek ve výši 71 911,90 Kč dle

                          přílohy.

 

Usn. 32/2007 – ZO souhlasí jako člen se vstupem Svazku obcí Pošumaví do Místní

                          akční skupiny Pošumaví a souhlasí se zněním stanov Místní akční

                          skupiny Pošumaví.

Dne 13.12.2007 byl předsedou Svazku obcí Pošumaví zvolen Jan Helíšek

 

Usnesení

z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Strašín konaného dne 13.11.2007

 

Usn. č. 33/2007 – ZO schvaluje bezplatné užívání ordinace praktického lékaře pro dospělé

                             pro MUDr. Jiřího Šoukala s tím, že se poměrnou částí bude podílet na ¨

                             úhradě nákladů na vytápění, el. energii a telefonních poplatcích.

 

Usn. č. 34/2007 – ZO schvaluje bezplatné užívání ordinace praktického lékaře pro děti

                              a dorost pro MUDr. Márii Patákovou s tím, že se poměrnou částí bude

                              podílet na úhradě nákladů na vytápění  a el. energii.

 

Usn. č. 35/2007 – ZO schvaluje pronájem garáže pro Josefa Appelta za cenu 30,00 Kč za

                              1 m2 a měsíc.

 

Usn. č. 36/2007 – ZO schvaluje pronájem bývalé zubní ordinace, 1 skladu a 2 garáží

                              pro MUDr. Stanislava Masného za cenu 30,00 Kč za 1 m2 a měsíc

                              s tím, že se bude poměrnou částí podílet na úhradě el. energie.

 

Usn. č. 37/2007 – ZO souhlasí s konáním soutěže RALLYE ŠUMAVA dne 11.4.2008

                              s tím, že pořadatel odstraní závady na komunikaci Věštín.

 

Usn. č. 38/2007 – ZO schvaluje rozpočtové změny k 31.10.2007 dle přílohy.

 

 

Ë

 

Blahopřejeme k životnímu jubileu a přejeme vše nejlepší!{

Ludmila Erbenová, Emilie Adámková, Marie Kantorová

 

Vítáme nové sousedy! Přihlásili se k nám k trvalému pobytu: Felicitas Biedersee, Veronika Prokůpková, David Prokůpek, Lucie Prokůpková

 

Sňatky:      Zdeněk Burjak - Miroslava Melicharová

                   Alois Petlička - Šárka Lokajová

Gratulujeme!

 

Strana 3

 

Úspěchy mladých judistů:

Judisté ze Strašína, kteří jsou členy oddílu DDM Judo Sušice, opět sbírali medaile. Na Velké ceně města Plzně obsadil Matyáš Melichar 1. místo ve váh. kategorii do 40 kg, Vojta Melichar ve váh. kategorii do 26 kg 3. místo a Ondřej Pítra ve váh. kategorii do 33 kg 2. místo. Na Krajském přeboru Plzeňského a Karlovarského kraje získal Ondřej Pítra ve váh. kategorii do 34 kg zlatou medaili. V Memoriálu Ing. Radoše v Prachaticích získal Matyáš Melichar bronz, Ondřej Pítra obsadil 2. místo a Vojta Melichar byl čtvrtý. Svých prvních závodů v Kaplici se zúčastnil i Vítězslav Helíšek, který se sice neumístil na medailové pozici, ale přesto se svými soupeři bojoval statečně.

Děkujeme mladým sportovcům za úspěšné reprezentování naší obce!

 

Pavlína Pítrová

 

 

 

            Důležitým včelím produktem vedle medu je propolis. Bývá také označován jako včelí tmel, luž, smoluňka nebo smolka. Není objevem současné doby, člověk ho používá už několik tisíciletí. Jeho účinky znali staří Egypťané a používali ho např. k balzánování. Řekové, Římané i Arabové ctili propolis jako součást léčebných prostředků té doby (Avicena, Plinius...). Při dobových způsobech válčení s množstvím bodných a sečných ran se těšili velké úctě polní ranhojiči, jejichž jedinou možností bylo ránu co nejrychleji dezinfikovat,  a tak chránit před infekcí. I za 2. sv. války při nedostatku léků měl propolis v „polním léčitelství“ své opodstatnění a užíval se.

            Co to tedy propolis je, proč se užívá vedle špičkových prostředků současné medicíny. Je to látka pryskyřičné povahy, tedy rostlinného původu, kterou včely sbírají a používají k dezinfekčním i jiným účelům ve svém úle. Samo slovo „pro polis“ znamená před městem, tedy na obranu města = úlu. Rostliny chrání propolisovou pryskyřicí rašící pupeny, části květů, rány na povrchu kůry atd. Včely tuto pryskyřici sbírají kusadly, hnětou ji do kuličky a odnášejí k dalšímu zpracování do úlu. Po několikerém předání slouží propolis k zatmelování skulin (včely nesnášejí průvan), ke spravování poškozených plástů, ke zpevňování okrajů buněk i k balzamování mrtvolek, které včely nemohou vynést z úlu ven (myš, rejsek...).

            Propolis bývá žlutohnědý až černý, taje při vyšší teplotě než vosk (80 - 104˚C), je dobře rozpustný v alkoholu, nerozpustný ve vodě, olejích nebo glycerínu. Včelaři ho získávají při čištění rámečků nebo vydrolením síťky, která se pokládá nad rámečky. Čistý propolis (má vysokou cenu, vykupuje se až za 800 Kč/kg) se pak už jen naloží do lihu a nechá se rozpustit na propolisovou tinkturu. Nechci zatěžovat jeho chemickým složením, zabralo by to několik Zpravodajů, je to víc jak 130 látek a to ještě není známo všechno. Nás bude spíš zajímat na co a jak propolis použít. Teď už jen stručně. V kožním lékařství se s úspěchem léčí popáleniny, ztvrdlá kůže, mozoly, „kuří oka“, hluboké praskliny, bradavice, ale i rány, které se těžko hojí (tinktura nebo mast). Pomáhá léčit i plicní TBC. V očním lékařství se užívá při zánětech rohovky, spojivek a infekcích oka, v interním lékařství u vředové choroby žaludku, dvanáctníku atd. Velmi rychle pomůže utišit bolest zubů, léčí afty v ústech a pod. Osvědčuje se při začínající bolesti v krku (pár kapek tinktury na cukr). Známé je taky propolisové máslo, bonbóny nebo žvýkačka s propolisem, různé emulze a masti. Jeho použití je na místě všude tam, kde hrozí bakteriální, virová nebo plísňová infekce.

            Přírodní léčiva mají ve zdravotnictví stále své opodstatnění a o propolisu nevíme ještě všechno. V této souvislosti můžeme být vděčni opět včelám, že nám pomáhají zajišťovat látky pro lidskou i veterinární medicínu. Pozor si musí dát jen lidé alergičtí, při pochybách je dobře poradit se s lékařem.

 

Čestmír Jílek

 

 

 

Strana 4

            Hezké podzimní dny jsme nestrávili jenom ve škole při vyučování. Hned v září absolvovali čtvrťáci velice potřebný kurz dopravní výchovy spojený s návštěvou dopravního hřiště v Sušici.

            Spolu s mateřáčky jsme navštívili také v Sušici velice pěkné divadelní představení „Z deníku kocoura Modroočka“ - knížku si čteme společně ve škole. 13.10.2007 vystoupili všichni žáci školy na posvícenském odpoledni ve strašínském kulturním domě. Díky pochopení ze strany p. starosty a řidiče p. Michalce jsme mohli dvakrát vyjet hasičským autem do Kašp. Hor - na pěveckou soutěž SOLASIDO a na hudební pořad pro děti Country písnička.

            O „Dušičkách“ jsme se byli podívat na svátečně vyzdobené hroby na místním hřbitově a vyzkoušeli jsme si, jak se máme správně chovat. 13.11.2007 jsme při Martinském odpoledni vyráběli spolu s maminkami a dalšími zájemci lampičky. Přestože se pokazilo počasí a nemohli jsme s nimi ke kostelu, byl to hezký společný zážitek.

            Také rádi sportujeme - byli jsme bruslit na stadionu v Sušici a plavat v bazénu v Horažďovicích. Krásným zážitkem bylo na konci listopadu pro všechny přítomné rozsvícení vánočního stromu ve Strašíně, u kterého jsme vystoupili s krátkým pásmem.

            Předvánoční období je každoročně spojené s návštěvou Mikuláše, čertů a anděla, s besídkou a rozdáváním dárků, výzdobou školy, výrobou ozdob a řetězů na stromek, malováním vánočních přání, se zpíváním koled, se čtením a poslechem zimních a vánočních pohádek a samozřejmě s vánoční besídkou žáků - užili jsme si to hezky i letos. Škoda jen, že roztál sníh a sněhuláci postavení u školy - ale snad si ještě užijeme zimních sportů a radovánek o zimních prázdninách.

Zora Vlasová

Jitka Žižková 

 

            Listopad = podzim, čas dešťů, větrů a plískanic. I toto téma jsme využili při výchovné činnosti k rozvoji dětského poznání. Vyprávěli jsme si o tom, jak se příroda připravuje na příchod zimy. Děti se dozvěděly informace o lidském těle i o tom, jak si mají chránit svoje zdraví a to vše např. ve hře „Na plíživou Zimu“.

            K podzimu také patří pouštění draků. Ty si děti vyrobily z papíru, z textilu a využili jsme je k výzdobě šatny dětí.

            Poslední listopadový týden jsme se věnovali zhotovování ozdob na vánoční strom v místním parku. Stačilo jen trochu šikovnosti a fantazie a rybičky s bonbóny byly na světě. Také na vánoční trh vyrobily děti svícínky z moduritu. Za svou snahu a práci byly odměněny adventním kalendářem.

            Adventní období v MŠ je plné očekávání a těšení. Děti si vyrobily mikulášské kornouty a ve středu 5. prosince jsme se vydali do školy, kde děti prožily pěknou chvilku s Mikulášem, andělem a malými čertíky. Kromě hezkých zážitků si odnesly plné kornouty dobrot.

            Koledami, básničkami, tanečky i drobnými dárky potěší děti svoje rodiče i letos - ve čtvrtek 20.12.2007 při „Vánočním posezení“.                                  

 

Marie Holá

Strana 5

 

Aktuálně:

Tak jako každý rok letní měsíce jsou ve znamení školních prázdnin a dovolených /novináři označují tuto dobu za okurkovou sezónu/, i náš sbor nevykazoval žádnou velkou činnost na úseku  kulturním nebo sportovním. Zásahová jednotka však byla kdykoli připravena k výjezdu. V měsíci září se naši členové jmenovitě Jaroslav a Radek Pešťák a Miroslav Blahuta ml. zúčastnili s naším praporem zahájení mistrovství ČR v požárním sportu, které se konalo v Plzni. Pod vedením Ing. J. Chromého a Václava a Mileny  Trnků byly zahájeny přípravy  na dětskou podzimní soutěž, která se uskutečnila v měsíci říjnu. Děti se umístily na 8. místě ze 42 kolektivů klatovského okresu. Je to velmi dobré východisko do závěrečného kola Hry Plamen, které bude ukončeno v měsíci květnu 2008. Velitel, zástupce velitele a strojníci se zúčastnili pravidelného školení, které pořádá HZS Klatovy. Zásahová jednotka byla vybavena dvěma dýchacími přístroji /celkový počet 5 ks/.   Výbor sboru intenzivně svoji práci zaměřil k přípravě oslav 105. výročí založení našeho sboru, které se uskuteční 5.1.2008 od 19.00 hod. v sále Kulturního domu Strašín. Výbor našeho sboru zve všechny občany a příznivce hasičů na tyto oslavy.

            Rok 2007 je v závěru a proto mně dovolte, abych jménem svým a jménem výboru Sboru dobrovolných hasičů Strašín vyslovil přání všeho dobrého, pevného zdraví a štěstí v roce 2008.

 

 

 

 

Z historie:

.. pokračování...

            Vozidlo AVIA nám poskytovalo velmi dobrou službu, nejen k výjezdům k likvidaci požárů, ale i přípravě a výcviku našich členů. K výcviku se používal metodický pokyn nazvaný Výcvikový rok, ve kterém byla obsažena jednotlivá témata, s čímž se členové výjezdové jednoty seznamovali. Tím, že jsme byli  vybaveni touto technikou, získal náš sbor vybavení do požární zbrojnice, o kterém se dá říci, že to byla pojízdná hasičská zbrojnice. Součástí vybavení byla motorová stříkačka PPS 12, 22 ks hadic, proudnice včetně pěnotvorných a další vybavení. Byl to veliký přínos a pomoc při likvidaci živelných pohrom. Vzhledem k vybavenosti sousedních sborů Soběšic a Nezdic, které byly vybaveny požárními vozidly Tatra 805 valník, používalo se naše požární vozidlo ke svozu funkcionářů na okrskové aktivy, doprava dětí na soutěže a pod. V té době opravy vozidel, motorových stříkaček a pohonné hmoty byly financovány okresem. Vzhledem k členitosti našeho okolí a špatnému přístupu k vodním zdrojům bylo vyvoláno jednání o umístění dalšího vozidla CAS 25 /cisternová automobilní stříkačka/ s výkonným čerpadlem . Toto vozidlo se nám nepodařilo získat a tak ve spolupráci České státní pojišťovny a zdejšího JZD bylo zakoupeno nové vozidlo. Oba jmenované subjekty se na zakoupení podílely jednou polovinou. Lze konstatovat, že začala nová éra našeho sboru. Pravidelně jsme se zúčastňovali školení funkcionářů, okrskových soutěží s dvěma družstvy s družstvem dětí i s družstvem civilní obrany. Činnost a zájem našich členů byla na velmi dobré úrovni. Poprvé v historii našeho sboru bylo ustanoveno soutěžní družstvo žen,

o tom příště…

 

 

 

                                                                  Mužík Tomáš

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Strana 6

 

8.10.  – Dny zdraví - proběhly ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Plzni. Občané měli možnost nechat si zdarma změřit krevní tlak, množství cholesterolu a celkové složení těla Bodystatem.

 

 

13.10. – Posvícení

Příjemné posvícenské posezení spojené s veřejným projednáním plánu obce Strašín zpestřil bohatý kulturní program - vystoupení dětí z místní ZŠ, tanečního oddělení a Lidové muziky ZUŠ Sušice.

 

13.11. - Martinské odpoledne - ve škole se vyráběly martinské lucerničky a vyprávěla se Legenda o sv. Martinovi

 

20.11 - tvoření přáníček, vánočních svícínků a ozdob

 

30.11. - Rozsvícení vánočního stromu

Poprvé jsme se  sešli ve strašínském parku, abychom společně zahájili advent rozsvícením stromu a zpíváním vánočních písní. Děkujeme paním učitelkám ze základní a mateřské školy, že s dětmi vyrobily ozdoby na strom a nacvičily krátké pásmo. Rovněž přispěly výrobky na adventní „minijarmark“, který by se u nás mohl stát tradicí - inspirací pro všechny tvořivé občany na na příští rok! Správnou atmosféru pak doplnila vůně svařáku, prskavky a na závěr slavnostní rozsvícení svíček.

 

 

 

 

 

Strana 7

 

8.12. - Včelařský ples - letos plesovou sezónu zahájil už v prosinci bál organizovaný českým svazem včelařů, jehož místní organizace ve Strašíně letos slaví 75 let od svého založení

 

10.12. Adventní posezení při svařáku - letos si pro nás připravila Monika Balašová výrobu šperků a obrázků.

 

Přijdete příště ?

 

Až za rok budou dlouhé noci,

až přijde čas před vánoci,

pojďte se s námi pobavit

a něco hezkého si vyrobit.

 

Z jablečných plátků vznikala

předloni  voňavá růžička,

vloni jsme lepily

překrásná přáníčka.

 

Letos jsme žehlily,

ale ne košili.

Na ploše vznikaly

voskové motivy.

 

Stihly jsme i válení,

ale ne těsta.

Pro šperky teď nemusíme

jet do města.

 

Vyválely jsme, upekly,

domů  jsme pak utekly.

 

Tímto všechny děkujeme lektorceM. Balašové

a organizátorkám J. Helíškové a M. Melicharové

                                               J. Blahutová

 

POZVÁNKY:

26.12.2007

Hrátky s čertem

            Natolik nám přirostly k srdci, že se k nim opět vracíme. Kdo jste nestihl premiéru nebo další reprízy divadel. hry J.Drdy letos v září, máte možnost o Vánocích. Nenechte si ujít osud Martina Kabáta, Káči, loupežníka Sarka Farky a poustevníka Školastyka. V podání členů divadelního spolku Kolár se podíváte, jak to vypadá v pekle mezi čerty a jak to všechno dopadne s hříšnými dušemi. Veselá pohádka jistě pobaví malé i velké diváky. Přidejte k příjemné vánoční pohodě návštěvu kulturního domu ve Strašíně a potěšte se dobrými hereckými výkony. Těšíme se na Vás v podvečer vánočního svátku 26.12.2007 v 18:00 hod.

Hana Kopová

 

5.1.2008 - Výroční valná hromada SDH Strašín - ku příležitosti 105. výročí založení sboru

 

12.1.2008 - Divadelní ples

 

19.1.2008 - Myslivecký ples

 

16.2.2008 - Hasičský bál

Strana 8

 

Jmelí bílé (Viscum album L.)

 

            Nízký stálezelený, vidličnatě větvený keřík dorůstající výšky 10 až 50 cm, rostoucí polo-paraziticky v korunách jiných dřevin. Letorosty jsou olivové nebo žlutozelené lysé a lesklé, vidličnatě větvené, starší větévky šedozelené. Listy jsou vstřícně postavené kožovité, kopinaté, žlutozelené celokrajně s rovnoběžnou žilnatinou, vytrvalé přes zimu. Je to dvoudomý keř. Kvete v únoru až v březnu. Květy jsou velmi drobné žlutavé. Plody jsou bílé nebo nažloutlé, jednosemenné bobule s lepkavou šťávou. Dozrávají v listopadu až v prosinci.

            Jmelí je rozšířeno ve střední a jižní Evropě. Cizopasí na různých druzích dřevin. U nás roste na jedlích a borovicích. A jinde roste i na listnatých dřevinách. Kořeny jmelí znehodnocují dřevo stromu, na němž roste. Jmelí je pochoutkou pro zvěř, bobule potravou ptactva, zejména ptáků drozdovitých, kteří jej roznášejí (drozd brávník - nestrávené semeno v podobě trusu).

            Známé je použití jmelí k dekorativním účelům o Vánocích. Z bobulí se dříve připravoval lep k chytání drobných ptáků zvláště pěvců.

            U nás roste u hradu Kašperk na jedlích, v Čimicích nad jezírkem na borovicích a u Sušice v Kalovech na jedlích. Na Strašínsku velice vzácně.

 

J. Rybáček

 

 

 

 

Strana 9

 

 

 

JAK  ŠEL  ŽIVOT …

V z p o m í n k y   o d  B i s k u p ů

(3. pokračování vzpomínek pana Františka Bečváře *1910+2004)

 

POMSTA – aneb ŽEBRÁK od sv.Vintíře

 

         V historce, která se zde udála před koncem minulého století, nebudu vyprávět o nějakém chuďasovi, který by se žebrotou živil, ale o člověku, jemuž se toho jména dostalo jako „přídomku“ neboli lidově řečeno „přezdívky“.

         V těch dobách bylo zvykem zvláště u šumavského lidu, že pro označení té či oné osoby, nebo rodiny či chalupy, užívalo se přídavného jména, které bývalo buď děděno po předcích nebo pocházelo ze starého místopisu anebo vzniklo zcela náhodně a to důvodu špatné výslovnosti nebo přísloví a někdy také pro charakter dotyčné osoby.

         Tak se po chalupě říkalo U studnů podle staré studny, U Zelenků, protože postavili chalupu na zelené louce, U Panošů, protože v době roboty býval majitel chalupy panským panošem, U Kyrysarů – předek sloužíval ve vojsku u kyrysníků, U Sajtaráků – předek byl na vojně u sanitního oddílu, U Bošáků – mládenec se přiženil na chalupu z Bošic, U Lajpsíků – předek jezdíval na práce do Lipska a užíval rčení „mordie Lajpsík“. Přistěhoval-li se někdo z cizího kraje, mohl očekávat, že dostane také svou přezdívku.

         Šumava tehdy nebyla protkaná komunikacemi nebo dokonce asfaltovými silnicemi. Její obyvatelé kromě větších osad, sklářských hutí, mysliven a hájoven, byli roztroušeni na jednotlivých samotách, někdy od sebe velmi vzdálených. K těm pak vedly většinou lesní úvozy, nebo pěšiny jen málo značené. V zimě, když napadly spousty něhu, bývaly samoty jen těžko přístupné.

         Převážnou část obyvatel živil les a pastviny. Méně již orná půda, která v těchto stinných, studených a vysoko položených lesnatých úbočích  s krátkým létem a dlouho trvající zimou zaručovala jenom nepatrnou  obživu. Zásobárnou byl les. Ten dal dřevo pro užitek a hlavně pro otop a příležitost k výdělku. Ti chudší drváci pracovali při kácení a ručním svozu dřeva. Jejich ženy někdy při zalesňovacích pracech. Ti kteří měli více pozemků, že mohli chovat potahy zvláště volské, povozničili svážením dřeva z lesů.

         Páni - majitelé lesů za práce mnoho neplatili. Výdělek stačíval jen stěží na obživu a tak se namnoze stávalo, že pro doplnění jídelního lístku, odhodlal se leckterý ku pytlačení. Flinta bývala skoro na každé samotě z důvodu sebeobrany před dravou zvěří, vlky a medvědy. Zákon za nedovolené držení střelných zbraní nijak zvláště nepostihoval. Zvěře bývalo na Šumavě hojně a jak praví přísloví „příležitost dělá zloděje“. Zvěř patřila majiteli pozemků, hlavně lesů, které z větší části patřily knížatům, hrabatům či baronům jako byli Schwarzenberkové, Lamberkové, Mansfeldové, hrabě Kinský a Dlouhoveský.    

         Tito měli pak svůj lesní a myslivecký personál, zvláště hajné, kteří zvěř střežili a pytláky velmi nemilosrdně pronásledovali. Nejobávanější a nebezpeční byli pytláci cizí, kteří k nám přicházeli z Bavor. Říkalo se jim prostě „bavorácí“.

         Bavoráci se zaměřovali nejvíce na odstřel zvěře jelení, srnčí a někdy tetřevů. Nechodívali na lov ojediněle, ale pořádali časté výpravy v partách o mnoha mužích. Zvěř stříleli pro maso. Stávalo se také, že sejmuli zastřelené zvěři jen trofej (parohy) a celého jelena nechali ležet. Na těchto výpravách se často střetávali s hajnými a personálem. Docházelo pak k tvrdým

Strana 10

 

přestřelkám, při nichž nejednou přišli o život jak pytláci, tak lidé z lesního personálu. Nic na tom neměnilo, že pytláci i hlídkující personál byli mnohdy jedné národnosti. Vždyť velká část Šumavy byla v té době převážně osídlena lidem mluvícím německy.

         Jedno takové střetnutí, které se odehrálo kdesi na Pürstlinku ku konci minulého století, skončilo od pytláků postřelením jednoho hajného a zastřelením jednoho bavorského pytláka. V takovém případě byly pak nadále ohroženy životy hajných i lesního personálu, neboť pytláci ve své pomstě za čas opět přicházeli a toho kdo způsobil zmrzačení nebo smrt pytláka, pak zastřelili, hajnici či myslivnu vypálili.

         Aby takovým případům bylo zabráněno, býval takový hajný nebo lesník ve vyšších službách, služebně přeložen Schwarzenberkem, Lamberkem apod. jinam - pokud možno na velmi vzdálené místo, kam by pytláci nemohli dojít, nebo se o něm dozvědět. Byla to někdy jediná záchrana pro takového zaměstnance. Ale i tak se stávalo, že po dlouhé době se pytláci o přemístěném dozvěděli a svoji pomstu na něm vykonali.

         Zmíněná událost střetu s pytláky na Pürstlinku si vyžádala také  přemístění z těchto končin a to  hajného Maurice, až do revíru Přečín na hájenku Kopanina.

         Mauric se zde dobře zabydlel se svojí početnou rodinou. Přesto, že  byl Němec, dobře se snášel se zdejším lesním personálem. Jedině jeho národnostní pýcha a německý jazyk, které dával najevo až příliš okatě, jej přiváděly do nesnází. U některých českých kolegů i  v opovržení.

         Mauric nikdy neopouštěl svoji hájovnu bez pušky, fajfky a tlumoku na zádech.  Tento věčný pytel na zádech (zdejší hajní v té době nosili na boku brašny) a jeho přechod z kraje Glaservaldu, kde bylo známé poutní místo se zázračnou studánkou u sv.Vintíře, kam v těch dobách chodili poutníci a žebráci s pytlem na zádech, vyneslo Mauricovi přezdívku „žebrák od svatého Vintíře“.

         Ovšemže i ostatní hajní v působnosti lesního úřadu Přečin měli také své přezdívky, které se přenášely i na dobu pozdější. Tak javornickému hajnému, protože byl kdysi raněn do paty se říkalo Švajnoha. Záleskému, který byl snědý v obličeji, se říkalo Černoch, vrbickému, protože byl malý a podobný rakouskému kancléři se říkalo Dolfus. Zuklínskému, který měl tak trochu židovské jméno, se říkalo Židák. Ale i drváci dostávali porůznu své přezdívky.

         K hájovně Kopanina přináleželo hájenství Zahájený, které sousedilo s hájenstvím Biskupovice, kde na hájovně u Biskupa byl tehdy hajný Matěj Bečvář, zvaný Biskup, který se s Mauricem často stýkal. Stejná cesta je vždy svedla do přečínského zámku na lesní úřad k raportu. Mauric zde své služební záležitosti vyřizoval po německu. To ale Biskupovi nijak nevadilo, vždyť sám dobře psal „švabachem“ a německy také rozuměl.

         Po raportu, který toho času řídil jejich nadřízení nadlesní Pivnička (byl kmotrem u křtu všem čtyřem Biskupovým synům a choť nadlesního byla kmotrou všem jeho třem dcerám), zacházeli hajní do zámecké pivnice na „máz“ dobrého „Vimperského“, které tak trochu pošimralo v hradle. To byl další důvod ještě zajít do šenku ve Vacově a samozřejmě pak také na konečnou ve Vrbici. Pití piva, někdy i přes míru, zvané „chlast“, pocházelo-li pivo ze schwarzenberského pivovaru, zaměstnavatel - kníže pán - svým zaměstnancům nezazlíval, protože utracené peníze za pivo se vracely zpět do knížecí pokladny.

                                   (pokračování příště - a bude opět zajímavé a napínavé)